Poznámka k http://hn.ihned.cz/1-10084250-24541330-500000_d-52
"Jde především o spekulativní obchody investorů," říká Ottis.
To nechápu.
Na nenarušeném trhu by to vypadalo takto: Investoři mohou něco zdražit, jen když to sami potřebují pro produkci jistého spotřebního statku S a musí na trhu výrobních prostředků přeplatit ostatní, aby neodešli s prázdnou. Důsledkem jejich činnosti je zdražení výrobních prostředků (pro mnohé výrobce to může být příliš) pro produkt S a zlevnění produktu S. Tím pomohli zákazníkům, neboť převedli podhodnocené výrobní prostředky (byly levné) tam, kde lépe slouží lidem (byly drahé). A za to mohou získat "nezasloužený" zisk, když se jim to povede a zákazníci nákupem potvrdí správnost investičního rozhodnutí. Investoři už jen tím, že spořili, vyvíjeli tlak na snížení cen současných spotřebních statků neboť zvýšili kupní sílu peněz a zároveň zvedli nabídku toho, co je drahé a tedy vzácné. Poptávají a tedy zdražují pracovní sílu (mzdy v daném odvětví). To vše potrvá, dokud se zisky v tomto oboru nevyrovnají se zisky jinde. Mezitím lidé budou mít dost peněz na nákupy nového statku S. Zároveň poklesla výroba jiných statků, neboť poptávka po nich díky nákupu statku S klesla. A jelikož lidé upřednostnili statek S, někteří výrobci jiných statku se dostali do problémů. Odbyt jim klesl a náklady se jim zvýšily Vše se ale děje na přání zákazníků, kteří rozhodují svým kupováním a nenakupováním. Není žádný důvod pro násilný vstup státu do situace na trhu.
Jaké spekulativní obchody tedy myšleny? Pokud by někdo něco skupoval kvůli spekulaci, tak je to také vždy ve prospěch zákazníků. Dnes je prostředek podhodnocen a v budoucnu pro lidi bude mít větší hodnotu. Ale spíš bych řekl, že je to pro ně velký a nákladný risk. Zvláště při uměle zvyšované spotřebě, což doporučuje deset novinářů ekonomů z deseti, není vůbec jisté, na co lidé v budoucnu budou mít. Bankovní rady se snaží umělým snižováním úroků říci, že lide mají hodně úspor a tedy investoři investují v domnění, že lidé v budoucnu budou mít na nákupy. Ale už dnes se říká, jaké velké je zadlužení obyvatel. Navíc ještě k tomu uvažovat státní dluh. Není v tom rozpor a náznak budoucí katastrofy? Kde investoři berou tolik peněz, když ne z vlastních či svěřených úspor?
Dnes je situace i pro Hospodářské noviny záhadná. Ceny skoro nikde neklesají. Jak to vysvětlit? Není problém na straně zákazníků? Nemnoží se jim ty papírky vznešeně nazývané "peníze"? A kdo je padělá? Někdo kdo něco z toho má. Zaplatit to vždy musí zase ti, co skutečně spoří a kterým se vše zdraží rychleji než jejich příjmy. Je to jen přerozdělení bohatství, tak jak si přál Marx a Lenin.
Žádné komentáře:
Okomentovat