neděle 20. prosince 2015

Zlá palma olejná. Nebo zlí kapitalisté?

Vážený pan Maurer, povídal o palmovém oleji ve svém příspěvku „Nejzakuklenějším teroristou je dnes palmový olej“ ze dne 19. 10. 2015. Horlil proti levnému palmovému oleji, protože se mimo jiné kvůli němu kácí pralesy. Opět mě inspiroval k reakci.
Jaké by asi navrhoval řešení kácení lesů kvůli palmovému oleji? A jak by provedl svůj plán? Asi ho problém trápí a nedalo mu využít, že má prostor v rozhlase kvůli své znalosti špičkové gastronomie. Škoda, že jeho projevy v rozhlase spíše vypadají jako agitky kolektivismu a antiliberalismu i když to zdaleka nemyslí tak zle.
Problém pralesů dle mne není v krásných palmičkách Elaeis guineensis, ani v pracovitosti většiny lidí, kteří chtějí nabízet své služby co nejlépe, aby uživili sebe a své blízké a tedy přežily. Problém není ani v oleji, který lidé rádi používají, protože za ušetřené peníze si i chudí lidé svátečně mohou koupit třeba panenský olivový olej. Hlavním problém kromě vždy přítomné nedokonalé znalosti následků našich činů jsou nejasná vlastnická práva na pralesy. Většina pralesů asi patří všemocným a svévolným vládám a proto to taky vypadá. Nevím to přesně, ale dá se tušit, že jak vlády atak i těžařské společnosti ukradli pralesy původním vlastníků. Nikdo se neptal domorodců a vše jim bylo sebráno. Buď násilím, nebo podvodem a klamem či nějakou „teorii“ o nesvéprávnosti domorodců či zpochybňování jejich lidství. A typicky ani před našimi monopolními soudy nezávislými na tam, jak jsou spravedlivé a soudné
Nevím, proč všichni tíhnou k oslavě státu i po všech zkušenostech z 20. století (války, genocidy, vyhlazovací tábory, hladomory). Vypráví se o tom, jako by za vše mohli zlí kapitalisté, kteří vše zničí. Anebo to alespoň tak nějak vyznívá, většinou se kritizují hlavně podnikatelé. Nikoliv vlády, voliči a zákazníci. To by totiž musel každý začít poctivě u sebe.
Tito ochránci pralesů svět vidí moc černě.
Mimochodem, olej z této palmy také „zachraňuje“ velryby, které byly málem vyhubeny hlavně kvůli margarínu. U překotného honu na velryby působila tragédie „veřejných pastvin“, neurčení soukromá práva na velrybářské oblasti. Lidé se tyto hranice ani nepokusili hledat (anebo jen několik bystřejších a vše skončilo v zapomnění), protože vlády tomu brání i za cenu války. Vlády si rozdělují svět, aby vše, co žije na jejich území, podezřele podobné feudálním panstvím, včetně lidí, musí sloužit jejich ušlechtilým zájmům a klidné všechny lidi poškozuje dle své libovůle bez ohledu, zda lidé žijí na jejich nebo na cizím území.
Vlády na rozdíl feudálů ale reprezentují lidé, kteří se neučí o milosrdenství.
Pokud zákazníci něco chtějí, nářky moralistů, ekologů, komunistů a dalších „sluníčkářů“ nepomohou. Pouze podnikatelé, kteří jim nabídnou reálně něco lepšího. Kdyby každý, kdo naříká nad zlou situací, uměl vyrobit např. olivový olej za nižší cenu než palmový, bez velkých škod na pralesích, určitě by se kromě anti liberalistů nikdo nezlobil :-) Povídání a pláč o tom, jak je hrozný palmový olej, moc nepomůže.
Na rozdíl od svobodného trhu zákazníci nemusí platit mnoho škod (třeba vykácení pralesů), protože není žádný soukromý vlastník pralesy, který by škody z ušlé příležitosti  kalkuloval do nákladů. Socialistické vlády nemohou bez svobodného trhu dobře kalkulovat a tak nejen že nikdo pořádně nepozná, zda když něco dělá, nenadělá více zla, než musí. Ale i zákazníci mají chybné informace a podle toho se chovají. Chtějí co nejlevnější margarín, tak ho budou mít i kdyby všichni moralisté byli zhnuseni. Moralisté nejdou příkladem, tedy káží vodu a pijí víno. A to pro ostatní není přesvědčivé.
Zatím jsem pominul fakt, že vlády pomocí útočného donucení provádí tzv. ekologickou politiku a chtějí do paliva do aut dávat rostlinné produkty. A tím uměle zvedají poptávku na úkor jiných věcí, zdražují potraviny a mnohé chudé lidi motivují k pěstování i palmy olejné. Ale vše se takto děje v rozporu s přáními zákazníků, kteří musí stejně vše zaplatit i „s úroky“.
Nepodléhejte panice a zapojte svůj mozek, než otevřete svá ústa.

Bezpečnost proti svobodě

Mnohé mediálně činně osoby tvrdí, že je třeba omezit svobodu kvůli bezpečnosti.
Je to velmi nebezpečný požadavek. Není možné Vám zde popisovat vše, co to znamená a všechny konsekvence. Mohu načrtnout jen body. Pokud je dále ve zkratce psáno o "omezování svobody", tak se tím míní toto: "stále větší nerespektování naší svobody, kterou nám nikdo nemůže ani dát a ani vzít".
  1. O jaké svobodě se mluví? O té „socialistické“, která dialekticky zaměňuje svobodu s termínem „moci“? Nebo o té, jak byla chápána v původním slova smyslu. (Viz např. hesla v SOED) „volný od útočného donucení ostatními“? V původním smyslu vlastně chtějí omezit svobodu a vystavit se ještě většímu útlaku ze strany „ochránců. Jinými slovy někdo řekl (Benjamin Franklin) takto: „Ti, kteří by se vzdali základní svobody, aby získali trochu dočasné bezpečnosti, si nezaslouží ani svobodu, ani bezpečnost.“ („Those who would give up essential Liberty, to purchase a little temporary Safety, deserve neither Liberty nor Safety“.) A taky speciálně v souvislosti s demokracií prohlásil: „Demokracie je, když dva vlci a jedno jehně hlasují, co bude k večeři. Svoboda je, když dobře ozbrojené jehně odmítá hlasovat.“
  2. Naší předci svou praxi ukázali, jak to dopadá. Posledních asi 130 let ukazuje (asi od dob Bismarcka a rozkvětu německých socialistů), že svoboda se neustále utahuje a nikdy nepovoluje do původního stavu . Každá generace se rodí do těžšího otroctví. A údajná bezpečnost se stále zmenšuje. Každá generace se nyní rodí do světa, kde jsou mnohé okovy brána jako samozřejmost. Např. občanský průkaz, který vznikl v protektorátním čase, kdy nás „ochraňovala“ velkoněmecká říše. Nejhorší války a genocidy v dějinách lidstva se udály v tomto období, kdy nás někdo stále více ochraňoval. Opět můžeme citovat Franklina: „Neexistuje dobrá válka nebo špatný mír.“ Omezení svobody se po zažehnání nebezpečí potichu navrací a moc vlády se v tichosti zvětšuje. K tomu napomáhají všichni „bázlivci“ a „ustrašenci“ ochotni zaprodat svou duši silám, o kterých mnoho neví. Chtějí démony svého srdce vymést ven. Ale své srdce nenaplnili zákonem svobody a na uprázdněné a krásně uklizené místo vlezou ještě horší démoni. Je nepodstatnou otázkou, zda to činí z naivity či za peníze. Klidně chtějí obětovat i to málo z toho, co nám zbývá, za falešný pocit bezpečí.
  3. Jaká je podstata demokracie a proč není populární v krizových situacích často způsobených špatnou vládou? Parlamenty rozhodují o věcech, které jim nenáleží, jednají mimo svou jurisdikci. Nenáleží jim naše tělo a náš majetek. A sahají na nás pouze silou jako vlci hlasující o své večeři. Proto vlci (omlouvám se zvířatům, které označujeme vlky) svá jehňata, daňové otroky, chtějí za každou cenu odzbrojit. Chtěl to Lenin, Stalin, Mao C´Tung, Hitler i Obama a různi představitele EU včetně naší vlády. V parlamentech se proto údajní zástupci různých skupin jen hádají o naše těla a duše a v „krizi“, kdy se objeví nějaký problém, jsou neúčinní. A vítěz bere vše od poražených i v parlamentní demokracii. To je velká i ekonomická motivace pro vychytralé a bohaté menšiny. Zato diktátor se nikoho ptát nikoho nemusí a jedná. Má to ale háček. Musí ovládnout vše, naše těla, naši vůli a majetek. Musí mít pod sebou otroky. Všichni se ho musí bát a někteří, které potřebuje „povýší“, ale kdykoliv je odhodí, pokud je už potřebovat nebude. Nikdy nemůže vládnout pomocí síly, ale pomocí ideologie. Naše současné ideologie (neúcta k cizímu vlastnictví a svobodě) je kdykoliv připravena nás podrobit komukoliv, kdo jí umí využít. Nemluvím zatím o tom, že mnohé „problémy“ jsou důsledkem předchozího pošlapávání vlastnický práv.

Proto nezbývá nic jiného, než naplnit svá srdce láskou a úctou ke svobodě a spravedlnosti a nebrat do svých úst jméno svobody nadarmo její jméno a místo toho jí dobře porozumět a hledat jí.