středa 9. prosince 2015

Stát chrání spotřebitele před významnou tržní silou?

Tímto „zvoláním“ reaguj na dnešní, a dnes je 9. 12. 2015, schválení novely hloupého zákona o významné tržní síle a tím i omezování vlastnických práv nejen obchodních řetězců ale i všech spotřebitelů. Kdo takovou hanebnou novelu schválil? Socialisté na plánování lidského štěstí na úřadě vznešeně zvaném parlament. Tedy ti, kteří prý zastupují své voliče. A pokud zastupovaný je poškozován svým zástupcem, tak může svého zástupce přestat platit. Pokud nemůže, zastupovaný není svobodný a nejedná se o jeho zástupce, ale o lupiče. Je to jako kdyby vás v okamžiku, kdy jste sám bez přátel a je tma, obklopila skupina po zuby vyzbrojených loupežníků a jejich vůdce: „Neboj se, dobrý člověče. Budeme spolu a s Tebou hlasovat o tvém majetku a životě. Pokud nám dáš vše, milostivě od tebe nakoupíme tvou službu a opět si to můžeš od nás koupit. Vidíš, nejsme ozbrojení lupiči ale dobrodějové, kteří ve dne v noci myslí na tvé dobro. Máš štěstí! Jsme hodní lidé“
Pojetí zvané „významná tržní síla“ jako vždy odporná lež o dobrosrdečném státu. A jak se říká, kdo lže, ten i krade a do pekla se hrabe.
Stát, vláda kolektivistů neuznávajíc práva nejen slabých, ale i silných, neumí nabídnout žádné reálné statky a umí jen produkovat stále více znehodnocované monopolní peníze a nabízí spotřebitelům stále mizernější a dražší neziskové monopolní služby, kdy uplatňuje největší tržní sílu na světě, silu útočné agrese vůči ovládaným svobodným osobám. Stát tedy neslouží svému zřizovateli a měl by být rozpuštěn. Jeho zřizovatelem jsou přeci svobodní lidé, kteří mají svobodu vlastnit a chtějí sebe i se svou svobodou chránit před zločinci. Pokud se stát stane největším organizovaným zločincem, selhal a nemá žádné právo a legitimitu vládnout jako kolektivistický feudál či otrokář na daném území. Takový stát není společenskou institucí chránící své dobrovolné členy nejen pře násilím ze strany jednotlivců ale i za strany kolektivů. Pokud je násilí státu nesnesitelnější než násilí jednotlivců, musí být jeho jednatelé odstranění ze svých funkcí a hnáni k plné odpovědnosti dle civilního práva. Stejně jako např. každý pekař, která záměrně míchá do svého produktu námel.
Jako spotřebitelé bychom měli stále uplatňovat své PRÁVO NENAKUPOVAT SLUŽBY, které se nám nelíbí a vyhlásit bojkot proti jedinému monopolistovi, která nás vydírá a chce po nás nejen výpalné ale i úctu a respekt.
LIDÉ, NEDEJTE SE OMEZOVAT OTROKÁŘI!
NEBUDTĚ UŽ HLOUPÍ, NEVĚŘÍCÍ, POKRYTCI A ZBABĚLCI
NEUVÁDĚJTE SVÉ POTOMKY DO JEŠTĚ VĚTŠÍ NESVOBODY!
TAK SE KONEČNĚ VZCHOPTE!

pondělí 7. prosince 2015

Korupce, svoboda, vlastnictví a společnost

Je korupce vždy škodlivá? Současné chybné pojetí nebo alespoň neúplné pojetí jevu korupce ukazuje na zmatek při analýze příčin a vůbec celé pojetí současného "demokratického" práva.

Můžeme najít takovouto definici „Korupce je speciální případ krádeže. Veřejný činitel, který přijme úplatek, je zloděj, který rozkrádá veřejné prostředky, tedy naše daně.“ Tato definice nevystihuje jádro problému a navíc způsobuje zmatky v pojetí práva. Jako by zloděj křičel „Chyťte zloděje!“.

Má výchozí pozice je individualistická liberální etika založena na vlastnictví vlastního těla a výsledků jeho práce. Už velmi malé dítě chápe „moje“. Brání své hračky např. před sourozencem. Vlastnictví těla je vrozeně a výchovou se pouze „dolaďují“ složitá společenská pravidla pro neagresivní spolupráci mezi lidmi. Tato etika svobody vylučuje útočnou agresi. Společnost nelze vytvořit, pokud tato etika se neuznává. Nelze ignorovat i její logiku. Zkuste si domyslet opak. Kdo bude vlastnit naše tělo a proč, jaký právem? Je možní praktický žít, pokud bez souhlasu ostatních nemohu nic udělat samostatně a musím se neustále ptát spoluvlastníků svého těla a já sám musím ve stejné chvíli rozhodovat i o jiných tělech?

 S takto pojatou etikou, která je univerzální pro všechny lidi, lze dovodit, že naopak je krádeží daň. Je vynucena na některých lidech agresivním chováním určité skupiny lidí.

Nebudu nyní uvažovat volby, kdy kolektivistické uplácení z výnosu agresivního zdanění svobodných lidí je uplácení lidí, kteří většinou nejsou zdanění anebo jsou milci vládnoucí skupiny lidí. A paradoxně, pokud soukromník před volbami něco dává voličům ze svého, je trestán. Volby, tak jak se u nás provozují, jsou vlastně největším prostorem pro uplácení, pokud se nerespektuje svoboda jednotlivců. Demokratické volby jsou orgiemi korupce, slavnosti korupce. Kolektivisté (většinou socialisté všeho druhu) si za cizí prostředky kupují voličské hlasy. Tato praxe vylučuje společnost a mír.

Jako svobodný člověk mám právo rozdávat své vlastnictví a směňovat ho. Proč jsou u nás trestáni hlavně ti, co dávají úplatky a nikoliv příjemci, který pravděpodobně poškozují nějakou organizaci. A je jedno, jestli je organizace kolektivistická či soukromá. Organizace může pouze žalovat svého člověka a vyžadovat po něm úhradu vzniklých škod např. s pokutou jako trestem.

Ale je vždy skutečně korupce špatná? Mějme např. vládu, která je neetická a používá útočnou agresi proti druhým. Snaží se řídit celou ekonomiku intervencemi ve jménu „povinného blaha a štěstí“ a neustále vyvlastňuje soukromníky (např. příkazy co a jak mají vyrábět a za kolik prodávat či nakupovat). Např. zakáže výrobu nějakého léku. A někdo, kdo chce nemocným lidem účinně pomoci a dostat jim léky uplatí příslušného byrokrata, aby udělal výjimku v „zákoně“. Je taková korupce společensky škodlivá? Např. v Sovětském Svazu by bez všudypřítomné korupce zřejmě zemřelo hlady mnohem více lidí. Důsledný i částečný socialismus stejně jako dnešní vládní intervencionismus dává nekonečný prostor pro korupci. A co třeba maminka, které Němci za národního socialismu chtěli její dětí zabít, a ona podplatila příslušného byrokrata. Je tato korupce společenský škodlivá?

Stát ale i různí nadšenci bojují proti „korupci“, ale nebojují proti příčině. Dokud existují takto nespravedlivé, neetické a všemocné totalitní vlády, prostor pro korupci vždy bude a ne vždy bude protispolečenský. Řekl bych, že to je to spíše další snaha vládnoucí vrstvy pomocí reglementace o přilepšení svých byrokratických sluhů vyvlastňování soukromníků. A jen političtí konkurenti halasně „bojují“ proti korupci, aby svrhli jinou konkurenční politickou kliku.

Jediným způsobem proti korupci je řádné vymezit soukromá vlastnická práva. Jakékoliv porušení vlastnických práv kýmkoliv vede k jevu korupce.