pátek 3. září 2010

Žárovky a nesouhlas s bezprávím a diktátem

Situace

Naše společnost stále více přechází do režimu socialismu německého typu, který byl aplikován v Německu v letech 1933 až 1945. Na rozdíl od ruského typu socialismu je vytvářen dojem, že lidé něco vlastní a mají práva. Ve skutečnosti o majetku rozhodují politici a úředníci pod vedením poslanců a práva jednotlivců jsou neustále potlačována. Skrytě vznikají plánovací úřady ve všech oblastech, jako jsou peníze, energetika, školství atd.
Příkladem potlačován práv může být svévolný a arbitrážní zákaz výroby a prodeje žárovek s cílem znemožnit použití.
Existuje několik okruhů problému a všechny vedou k problému vzácnosti všech prostředků jednání lidí a k subjektivnosti hodnocení cílů jednotlivců a k nejistotě budoucnosti.
  1. Právní
  2. Ekonomický
  3. Technický
  4. Ekologický
  5. Zdravotní
Cíl politiků

Politici se snaží násilným protiprávním jednáním nahradit žárovky zářivkami. Zdůvodňují to různě.

O zářivkách a žárovkách

Zářivky jsou nízkotlaké výbojky, výboj probíhá ve rtuťových parách. 80% v UV oblasti na rezonančních čarách 185 a 253,7 nm. Pokud je chceme použít jako zdroje světla, je nutné toto záření přeměnit na viditelné. K tomu se využívají fluorescenční materiály, luminofory, které absorbují záření. Část energie se přemění v jejich krystalové mřížce na teplo a zbytek se vyzáří ve formě fotonu o vlnové délce delší, než byla ta absorbovaná, neboť energie emitovaného fotonu je menší (viz Planckův vztah). Během tohoto procesu se ale hodně energie ztratí a celková účinnost přeměny elektrického příkonu na viditelné světlo se pohybuje mezi 20 a 30%.
Pro odstranění blikání obsahují moderní kompaktní zářivky elektronické předřadníky a měniče, které obsahují elektronické součástky.
Rtuť i materiály luminoforů jsou jedovaté látky silně zatěžující životní prostředí. Materiál elektronického měniče obsahuje např. olovo, zlato, stříbro, které také zatěžují životní prostředí.
Moderní žárovky se skládají pouze ze skla, wolframu, keramického tmelu a malého množství plynu (argonu a nějakého halogenidu), tento odpad nepředstavuje pro životní prostředí vážné nebezpečí a jeho recyklace zatím není prováděna z ekonomických důvodů, stoupající cena především wolframu může v budoucnu recyklaci žárovek učinit ekonomickou a tak bez dalších nákladů ještě snížit zatěžování životního prostředí žárovkami.
Světelný výkon zářivek je udáván jako 80% světelného výkonu po zahoření zářivky (tj po cca 100 hodinách) za dobu životnosti zářivky, ale poklesne na 40%. Životnost zářivek je „vypočítávána“ metodou, která předpokládá značně „skleníkové“ podmínky a i zářivky renomovaných výrobců dosahují pouze zlomku udávané životnosti. Vzhledem k těmto faktorům proklamované úspory z používání zářivek budou příslušně nižší.
Jedy obsažené v zářivkách vyžadují další náklady na likvidaci.

Právní aspekt - problém svobody a odpovědnosti osoby

Dnes si většina lidé neváží své svobody a raději přijímají status neodpovědného "dobytka" určeného k užitku "pastevce" a jeho "zákazníka" (což je většinou jedno a totéž) a k zabití pokud už to "pastevec" nezvládá a nemá čím nakrmit. Lidi nezajímá, že někdo nařizuje vlastníkům výrobních prostředku nenabízet jistou službu, proto, aby "dobytek" přinášel více užitku "společnému blahu".
Např. výroba a prodej žárovek. Co bude dále následovat? Co se bude zakazovat? V poslední fázi budou nakonec nadbyteční lidi zlikvidování. Neumí se ubránit ani v takové drobnosti jako používání žárovek. Jak se ubrání až půjde nejen o svobodu, ale i o život?
Nesvobodný člověk nemůže vybírat z možných rozumných způsobů řešení problémů. I kdyby bylo z různých důvodů v konkrétním případě použít žárovku, tak nelze, protože to zakázal diktátor. Jediné omezení člověka v rozhodování by mělo být ve vzácnosti zdrojů a v respektování práva na život a vlastnictví ostatních lidí. Cokoliv nad to je od zlého.

Ekonomický aspekt - problém vzácnosti všech prostředků

Protože lidi dobrovolně nepřestali používat žárovky, znamená to, že to bylo pro ně nejvýhodnější a všechna jiná řešení v určitých situacích vyžadují více obětí než přinesou užitku. Lidé nemohou uspokojovat své nejnaléhavější z dosud neuspokojených potřeb jak by dělali kdyby byli svobodní a jsou tedy chudší. Mezní skupina lidí ve světě tedy kvůli této zlovůli zemře hladem nebo na nemoci bez léčení, protože množství prostředků se snížilo a nutně sníží. Sníží se i spokojenost a tedy i štěstí. Hodnocení je vždy subjektivní a individuální. Nikdo nemůže posoudit a změřit štěstí druhého člověka. Ziskovost je nejrychlejší a nejlevnější kritérium úspěšného jednání. Dále není třeba bloumat nad tím, že za cenu ztráty svobody jednotlivců se nařídí technologická změna a že se to z pohledu diktátora "vyplatí".

Ekologický aspekt - problém neznalosti nákladů jednotlivých řešení

Dražší řešení je pravděpodobně méně "ekologické" řešení než levnější. Na výrobu je potřeba více vzácných zdrojů, které často ničí prostředí. Z hlediska technologie je problém se zářivkami obsahují různé nebezpečné prvky. Zářivky jsou nebezpečný odpad! Jak se budou likvidovat? Není to další nezapočítaný problém? Navíc se často o výhodách zářivek lže a demagogicky mlží. Informace např. v článku.

Zdravotní aspekt - problém neznalosti důsledků

Zářivky vydávají nezdravé a ošklivé světlo. Až se za deset let lidem zhorší zrak, započítají se tyto náklady do této protiprávní nespravedlivé akce? Jak jsou hodnověrná prohlášení (např. zde) lidí podřízených diktátorům? Nevíme mnoho o vlivu světla zářivek, neboť věda a výzkum je také doménou státu a jistě nemají zájem hledat zápory používání zářivek. O tomto se lze přesvědčit hledáním v Pubmedu. Najdeme jen stovky článku hlavně se věnující aplikacemi zářivek ve zdravotnictví. Další informace o některých zdravotních aspektech lze najít v "Energy-Saving Lamps & Health". (Zdroj EU a proto je třeba opatrnost).

K tomuto problému je třeba připojit několik poznámek o vlastnostech světla zářivek:
a) Člověk se vývojem adaptoval na dva základní světelné zdroje sluneční světlo a oheň. Spektrální charakteristika obou těchto zdrojů je spojitá a závisí pouze na teplotě zářícího tělesa a vlivu atmosféry země (která tvoří pro vzdálené zdroje "spektrální filtr").
Vlákno žárovky je také pouze "rozžhavené" těleso a jeho spektrum je tedy stejného charakteru jako slunce nebo oheň (i když s velkým rozdílem teplot).
Barva světla světelného zdroje se udává teplotou, fiktivního černého tělesa, které by produkovalo podobnou spektrální charakteristiku. Tato charakteristika velmi dobře platí pro všechny typy žárovek.
Spektrum světla vyzařovaného luminoforem má charakter pásu.

b) Dnešní moderní zářivky používají nejčastěji tzv. tří-pásmových luminoforů, aby jejich světlo bylo člověkem akceptovatelné.
Vzhledem k pásovému charakteru spektra, ve kterém některé barvy zcela chybí, jiné jsou obsaženy v odlišném poměru od slunečního spektra, dochází k posunu "vnímání" barvy předmětů lidmi.
Ze stejného důvodu je i charakteristika pomocí teploty světla velmi nepřesná.
Světlo zářivek se lidem zdá "temnějším", což je paradoxně způsobeno větším obsahem modré (a někdy i zelené) části spektra v zářivce proti světlu slunečnímu nebo světlu žárovky. Aby byl tento subjektivní dojem kompenzován, je nutno zvýšit intenzitu světla (tedy např. osvětlení pracovního
prostoru).

Závěr

Na jedné straně stoji dosti nedůvěryhodné argumenty politiků. Proč jim nevěřit? Protože poslanci a politici všemocného státu vždy zdůvodňovali nebezpečné lží. Třeba obhajoba válek, cel, daní, otroctví, upalování čarodějnic, zkoumání o nadřazenost nordické rasy atd. jsou typické ukázky politických lží. Používá se zásada: Stokrát opakovaná lež se stane pravdou (prý to prohlásil politik jednoho socialistického státu - Joseph Goebbels).

Příjem:
  1. Údajné úspory energie a tím menší ekologická zátěž.

Na druhé straně je vědomí, že nikdo nemůže určit náklady druhých a tedy jejich míru štěstí. Otázkou je, co je nákladem rozhodnutí vytěsnit s civilizované svobodné společnosti žárovky či jakýkoliv produkt, který někomu může levně vyřešit nějaký naléhavý problém?

Náklady:
  1. Další omezení svobody jednotlivců a další podkopání základů naší euroamerické společnosti a pád do orientální despocie. Zavržení svobody jednotlivců má fatální důsledky pro mezilidskou koordinace a zhroucení civilizace.
  2. Ochuzení společnosti (méně prostředků i pro řešení nečekaných situací) se všemi následky hlavně pro mezní kupce a pro investory. Lidé musí na mnohé problémy použít více jiných vzácných prostředků než předtím. Jakmile dosáhne chudoba určité úrovně a společnost se zhroutí do nějaké tvrdší diktatury a válek a po dalším omezení výroby začne katastrofický přechod jednání v rámci hospodářské soutěže do rámce biologické soutěže a přestanou se prostředky produkovat a místo toho začne o ně biologický boj.
  3. Mnoho přehlížených škodlivých důsledků či důsledků, které nelze odhadnout a tyto důsledky způsobí problémy jinde a politici budou opět prosazovat další omezení svobody jednotlivců. I dnešní problém se žárovkami plyne s omezením svobody v předchozím období, hlavně v oblastí léčby nemocných. "Pastevci" chtějí ušetřit na léčbě svého "dobytka a proto korigují jeho chováni vždy podle nejlepších technologických doporučení. Určitě se objeví další ekologické problémy s nahromaděným nebezpečným odpadem a se zhoršením zraku. Je možné, že se nakonec při výrobě, likvidování a lěčbě zraku spotřebuje více energie než by jinak spotřebovaly samotné žárovky. Sliby politiků vyjdou naprázdno. Tyto "vedlejší" efekty urychlí přechod do konečného stavu lidstva, který je popsán v předchozím bodě.
Pokud přestaneme pohrdat vlastní svobodou a změníme svá smýšlení o spravedlnosti, právu a milosrdenství, máme šanci na záchranu.
Zákaz žárovek spolu s mnoha dalšími podobně násilnými a hloupými příkazy různých eurokomisařů a dalších úředníků ničí naší civilizaci a snižuje naší schopnost a šanci přežít ve skutečných krizích způsobené příčinami mimo nás. Politici jednají ve prospěch výrobců žárovek. Neumí konkurovat mimoevropským podnikům.

Poznámka: Údaje o zářivkách, žárovkách a jejich světle sepsal pan Pavel Lstibůrek. Tímto mu děkuji.