středa 11. června 2008

Nákladové ceny - omyl našich soudruhů novinářů

Přidávám starší komentář na http://ekonomika.idnes.cz/jidlo-zustane-drahe-mohou-za-to-rostouci-ceny-surovin-ppj-/ekonomika.asp?c=A080420_203231_ekonomika_mia
jako další ukázku způsobu uvažování nad jedním ekonomickým jevem, který je tak pro naši vzdělanou část obyvatelstva díky "OBČANSKÉ NAUCE" stále záhadou.

Už podle názvu odhadují, že článek stojí na špatných ekonomických zásadách. A protože není rozuměno procesům na trhu, není ani jasný vznik cen. Asi není jasný ani pojem "cena", neboť se vychází ze socialistického konceptu "nákladové ceny" - ceny vypočtené z nákladů. Socialisté měli s tímto problém. Zrušili trh s výrobními prostředky a stále od dvacátých let nevyvrátili tezi Ludwiga von Misese, že není možná ekonomická kalkulace bez trhu a cen vzniklých v tržním procesu.
Stále není pochopeno, že náklady jsou také jen určovány subjektivním hodnocením jednotlivce a není možné z nich odvodit ceny.

Cena nic nezpůsobuje, jen účastněným stranám směny říká, v jakém poměru někdo něco svobodně směňoval s druhým svobodným člověkem. Cena vyjadřuje subjektivní a individuální hodnocení směny účastnících jednotlivců.

Zbytek úvah proč je cena taková a ne jiná, je jen naše porozumění situaci. Ubylo zboží nebo zvýšila se produktivita? Změnily se preference lidí? Zvýšila se poptávka po penězích, a přesto se ceny zboží obecně zvýšily? Nebo dokonce někdo do oběhu pumpuje neplnohodnotné peníze, že všichni příjemci ženou ceny všeho nahoru? I zde je cena jen vyjádření nějakého poměru. Ale nic sama o sobě nezpůsobuje. Pouze jednající a spekulující lidé podle těchto tržních dat vyjádřených v cenách a podle své představy o budoucnosti popohání celý tržní proces a ceny se tedy mění. Nenarušovaný trh díky tomu se vždy stabilizuje do té doby, než se opět změní cíle a tužby lidí nebo se stanou jiné nečekané události. Pokud jsou ale tyto procesy narušovaný zásahy různými jednotlivci mimo tržní procesy, tržní procesy zachraňují, co mohou. Jen se při těchto zásazích do trhu násilím ze strany vlády a parlamentu změní rozdělení výroby a někdo zchudne na úkor jiného. Na trhu ale ze směn mají užitek všichni, kteří se ho účastní. Výsledkem všech těchto vnějších násilných zásahů je nakonec vždy větší chudoba, tedy menší uspokojení většiny lidí. Pouze politici, poslanci a úředníci mají aspoň pocit moci, když nic jiného.

Lidí zajímá nakonec vždy jen konečný produkt celého výrobního procesu a to je spotřební statek. Hodnocení všech ostatních výrobních statků potřebných k produkci spotřebních je odvozeno od hodnocení spotřebního zboží. Takže je to opačně, než se uvádí v novinových poplašných zprávách. Náklady na výrobní statky se zvedají nebo snižují podle hodnocení spotřebního zboží, na jehož produkci se používají. A ne naopak. Přeci není primární výrobní nástroj, ale výsledek výroby. Zákazníka nezajímá při dané poptávce a nabídce, jestli někdo toto zboží vyrábí s vyššími náklady. Prostě takového výrobce nepodpoří pouhým nenakoupením jeho zboží, pokud tento výrobce slepě zvedne cenu svého produktu. Tedy žádné záhady se nedějí, pokud chápeme obyčejné lidské jednání, které se koná jen proto, aby jednající člověk dosáhl uspokojivějšího stavu, než v jakém byl před jednání.
Logika je opačná, ti, kteří uspokojují naléhavější potřeby svých zákazníků, mohou zaplatit za nutné prostředky nutné k dodání služby více a tudíž náklady se zvyšují. Na Václavském náměstí není dráže než jinde, protože jsou tam vyšší nájmy. Proč by to tam lidé kupovali? Proč by tam prodavači vůbec prodávali? Situace je jinak. Na daném místě jsou zákazníci ochotni platit více než jinde. Zboží zde hodnotí více než jinde. A proto se tam všem dodavatelům zvyšují náklady. A nebude se tam prodávat něco, po čem zákazníci nebudou tolik dychtit.

Daně mají vliv na hospodářství a na strukturu výroby. Ale ne tak přímo, jak se obecně myslí. Daň nakonec vždy dopadne na producenta. Je to vždy náklad při výrobě a protože za nezměněných podmínek nemá vliv na cenu a tedy snižuje zisk. Mezní producenti, tedy ti, kteří neumí vyrobit s menšími náklady, omezí výrobu a množství produktů se sníží. Mnoho služeb a statků nebude nikdy vyrobeno, podobně asi jako při neustálé povodni či požáru, proti kterým se nelze pojistit. Když se poptávka a ani množství "peněz" nezvýší, pak teprve potom ceny zdaněných produktů vzrostou, protože je jich méně a jsou vzácnější a získávají je chtivější kupci na naléhavější použití. Efekt se zvyšuje se zvýšením poptávky a zvýšením množství peněz v podobě levných úvěrů neodpovědných bank.

Daně vždy způsobí menší uspokojení kupujících, protože omezuje úspory a tedy investice a inovace výroby. Vyrábí se méně. A to vede vždy k chudobě.

Šetřit? Jak? Vše je regulované. I měnový systém, Vaše peníze má pod kontrolou někdo jiný (a je hodně nezodpovědný protože není jejich vlastník) a ten v podobě inflace je pěkně skrytě "zdaní".

Podle mě jsme v pasti. Jen odhodlaní daňoví otroci rozumějící svobodnému jednání se jha mohou zbavit :-)

Koupíte dům? Ale co potom až chleba bude stát víc než dům? Ne, není úniku tam, kde se proti úsporám a tedy investicím bojuje v podobě napadání "kapitalismu". Ale kapitalismus není nic jiného, než systém, kde jsou mé úspory chráněný nejen před zloději ale i před "legální“ konfiskaci ze strany naších poslanců. A kde úspory mohu investovat tam, kde očekávám větší zisk než jinde.

A dnes je mi dokonce zákonem bráněno, abych si své úspory bránil. Např. použitím soukromých peněz a odmítnutím se nechat okrádat finančními úřady vykonávající vůli mého poslance. Dokonalá past chudoby a války.

Spekulující člověk - a to jsme díky nejisté budoucnosti všichni - přeci vždy mění cenu. Někde něco víc poptává, někde méně. A to způsobuje směnné poměry na trhu. A může měnit své hodnocení situace i skokově. Přestane např. věřit vládnímu platidlu a skokově sníží po něm poptávku. A to se potom dějí věci. Nebo přestane skutečné hodnotě podniků na burze, protože nevyrábí to, co chtějí jejich zákazníci a někteří objeví nějakou disproporci či bublinu na trhu… I světové války z toho vznikají. Více o cenách jsem psal jinde v diskuzi u tohoto článku.

Jen socialista hodnotí, zda má někdo větší či menší, přiměřený či nepřiměřený zisk. Ale jednající a poctivý člověk v tom uvidí příležitost pro sebe, že lidé jsou za něco ochotni platit hodně a také do toho výrobku investuje. A kdo by to dnes řekl, zvětší se množství zboží a jeho cena se sníží. Ale i zisky pro investora se snižují. To je mírové společenské jednání zlepšující situaci i chudých lidí. Ale lidé -nejen Češi - snad pouze někomu závidí marži a chtějí na něj poslat policii. :-(

Pokud to nefunguje, není vinen "kapitalismus", ale plánovité socialistické a plánovacími komisemi a výbory regulované hospodářství.

To ale není dobrý názor, že za vše špatného může trh. Kdy by se měl tržní proces zastavit? Až u domácností? 99% lidí by se muselo povraždit na úroveň stavu tak před 20000 lety. Kdo rozhodne, co je globální? Jen lidé, kteří se snaží řešit svůj problém svobodně. Na nenarušovaném trhu "antiglobalisty" (politici a jejich cla, daně, dotace a manipulace s penězi) by se asi nakonec tolik nejezdilo, protože produkce by byla tam, kde by měla odbyt a nemusela by putovat kvůli regulacím kolem zeměkoule. Je lepší nechat obíhat peníze - tolik zlata by se nevozilo díky dávno objevenému vynálezu - devizovému trhu -, než např. maso v podobě živých zvířat atd.

Co kdyby zrovna u nás byl hladomor? To chcete, aby se u nás dělo něco jako na Ukrajině za Stalina a Vaší moudří politici stříleli do těch, kteří by k nám spěchali s obilím, abychom neumřeli hlady? Cena by měla jen říkat, že je nějaká disproporce a umožňuje lidem správně jednat, samozřejmě každý ve svůj prospěch. Jeden se nají a přežije a druhý je odměněn, že byl nejlépe připraven pomáhat lidem bez chleba. Jen tehdy jsou lidé navzájem nejlepší služebníci. :-)

Nesmí se zapomenout, že ani osvícená vláda nemůže vyřešit např. hladomor, který se někde objevit rychleji a lépe než to udělají jednající lidé (tzv, nenávidění spekulanti). Nevypěstuje rychleji než soukromníci obilí. Naráží na neúprosnou vzácnost prostředků. Jen zpomalí, prodraží celý proces pomoci a mrtvých bude více. Vzácné prostředky se stejně nakonec musí rozdělit. Buď spravedlivě bez násilí na trhu těm co předtím nejlépe ostatním sloužili anebo vládní komise to rozdělí svým známým, většinou parazitům společnosti, a na ostatní nezbude. Navíc lidé u vlády omezí motivaci producentů vyrábět potraviny a podpoří chuť lůsy projídat úspory těch, co spořily. A to jsem pominul to, že by se vládě, která ten hladomor vlastně způsobila, a ukázala svou zlobu, opět nechala volná ruka páchat zlo. Proč např. lidé v postižené oblasti neměli čím zaplatit za jídlo a nepřímo vyvolali politickou záminku pro falešnou solidaritu a tedy další konfiskace a nespravedlnosti a záminku pro potrestání spekulantů a povolání vojska, aby odebralo potraviny jiným násilím.
Nastává rozklad civilizace, jen proto, že se nerozumí tomu, co je to cena, jak vzniká, co říká a jak motivuje jednání lidí ke službě ostatním.

Žádné komentáře: