Je začátek roku 2016. Prý nejsme ve „středověku“. Ale já si tak připadám. Jako kdybych stál před inkvizičním soudem, který se řídí dle nejmodernější vědecké knihy „Kladivo na čarodějnice“.
Dnešní všemocné inkviziční soudy s neomezenou mocí jsou národní banky a jmenovitě i naše „ústavní“ česká národní banka, symbol našeho národního socialismu, který se stydí za svého hlavního „teoretika“ Adolfa Hitlera. Nejen podle názvu ale hlavně dle svých skutků. Jejich učitel se nějak zamotal v boji proti přirozeným zákonům a prohrál. Jeho následovníci proto jeho díle tajně pokračují, aby na sebe moc neupozornili. Ale pracují pilně a horlivě podobně jako kdysi jakýsi mladí „inženýři“ úředníčci napravující špatnou ekonomickou situaci tábora Konzentrationslager Auschwitz. Jenže je nyní „koncentračním“ táborem celá česká republika a sousedí s dalšími obřími tábory jako je USA, Rusko a Čína či kolébka moderního socialismu a tzv. „Sozialstaat“ tábora Německo. Německo za to ani nestydí ani dle své ústavy: „Die Bundesrepublik Deutschland ist ein demokratischer und sozialer Bundesstaat.“ Jinými slovy je to spolkový stát vedená lůzou a socialistickými zločinci, kdy k „pravdě“ stačí dobře zmanipulovaný „údajná většina bez ohledy co si budou myslet jejich děti, až dospějí. Ale za svou historii se prý Němci stydí více než ostatní. Není v tom trochu rozpor? Vzhledem jisté slabomyslnosti socialistů v tom rozpor asi není. Takže jejich lítost je jen falešná. Dodnes se slzou v oku připomínají jak někteří jejich předci zotročení a zbídačení socialismem dopřávají na jaře 1938 v Praze čokoládu.
Ptáte se jak svá odvážná tvrzení doložit? Mnoha. Ale musíte se sami snažit porozumět, o co jde, a to za Vás nikdo neudělá. Člověk, který neumí používat svou nejmocnější zbraň – rozum, bude naší „chráněnou“ přírodou dotlačen do role potravy potkanů a různých larev nejen dvoukřídlého hmyzu.
Ignoranci a nekompetentnost „odborníku“ na naše „povinné štěstí“ je článek z 29.12.201: „Všechny ekonomické modely jsou špatně, ale prognózy mají něco do sebe“. Na jedné straně zbohatlí spiklenci defraudanti hovoří: „„ČNB vytváří měnovou politiku, rozhoduje o nastavování klíčových úrokových sazeb,“ upozorňuje Jan Vějmělek, hlavní ekonom Komerční banky. Pro banky je důležité odhadnout, co ČNB udělá v budoucnosti. Sledují také, jak o prognóze hlasuje samotná Bankovní rada ČNB, protože ji nepřijímá automaticky, jsou s ní spojené diskuse, které dávají cenné informace.“
Na druhou stranu padělatelé peněz tvrdí. „ČNB naopak sleduje komerční prostředí a mluví s analytiky soukromých institucí. Podle ekonoma ČNB Michala Skořepy je prognóza jistý podklad, mantinel diskuse. „Řada věcí nám může uniknout. Neumíme někdy odhadnout sílu všech změn, které probíhají. Naše prognóza je komunikační nástroj, signalizujeme, co se může dít, kam chceme českou ekonomiku směrovat.““
To je, jako kdyby štěňátko honilo svůj ocásek. Škoda, že to není roztomilé štěňátko, ale dospělá „šelma“ ze Zjevení svatého Jana, které byla dána veškerá moc.
Jako perlu v tomto článku považuji část článku. „V poslední době jsme svědky posunu v pohledu ekonomů na lidi jako na ekonomické subjekty - již to nejsou plně racionální subjekty chovající se optimálně ekonomicky a chytře, ale mnohdy iracionální, chybující, nepozorné, anebo altruistické entity. „Musíme rozlišovat ekonomii jako takovou a její aplikaci v praxi. Základní model lakomého racionálního spotřebitele je snaha vydestilovat aspoň základní vzorec, který se dá u většiny z nás vystopovat většinu času a ten do modelu vložit.““
Po více jak století existence rakouské školy si dovolí dovolit chválit svou důvtipnost a jasnozřivost, že ty jejich „modely“ nefungují. Aby ne, nesmysly a utopie v praxi nefungují, tak jak bychom si ve svých poblouzněných snech rádi viděli.
Dnešní všemocné inkviziční soudy s neomezenou mocí jsou národní banky a jmenovitě i naše „ústavní“ česká národní banka, symbol našeho národního socialismu, který se stydí za svého hlavního „teoretika“ Adolfa Hitlera. Nejen podle názvu ale hlavně dle svých skutků. Jejich učitel se nějak zamotal v boji proti přirozeným zákonům a prohrál. Jeho následovníci proto jeho díle tajně pokračují, aby na sebe moc neupozornili. Ale pracují pilně a horlivě podobně jako kdysi jakýsi mladí „inženýři“ úředníčci napravující špatnou ekonomickou situaci tábora Konzentrationslager Auschwitz. Jenže je nyní „koncentračním“ táborem celá česká republika a sousedí s dalšími obřími tábory jako je USA, Rusko a Čína či kolébka moderního socialismu a tzv. „Sozialstaat“ tábora Německo. Německo za to ani nestydí ani dle své ústavy: „Die Bundesrepublik Deutschland ist ein demokratischer und sozialer Bundesstaat.“ Jinými slovy je to spolkový stát vedená lůzou a socialistickými zločinci, kdy k „pravdě“ stačí dobře zmanipulovaný „údajná většina bez ohledy co si budou myslet jejich děti, až dospějí. Ale za svou historii se prý Němci stydí více než ostatní. Není v tom trochu rozpor? Vzhledem jisté slabomyslnosti socialistů v tom rozpor asi není. Takže jejich lítost je jen falešná. Dodnes se slzou v oku připomínají jak někteří jejich předci zotročení a zbídačení socialismem dopřávají na jaře 1938 v Praze čokoládu.
Ptáte se jak svá odvážná tvrzení doložit? Mnoha. Ale musíte se sami snažit porozumět, o co jde, a to za Vás nikdo neudělá. Člověk, který neumí používat svou nejmocnější zbraň – rozum, bude naší „chráněnou“ přírodou dotlačen do role potravy potkanů a různých larev nejen dvoukřídlého hmyzu.
Ignoranci a nekompetentnost „odborníku“ na naše „povinné štěstí“ je článek z 29.12.201: „Všechny ekonomické modely jsou špatně, ale prognózy mají něco do sebe“. Na jedné straně zbohatlí spiklenci defraudanti hovoří: „„ČNB vytváří měnovou politiku, rozhoduje o nastavování klíčových úrokových sazeb,“ upozorňuje Jan Vějmělek, hlavní ekonom Komerční banky. Pro banky je důležité odhadnout, co ČNB udělá v budoucnosti. Sledují také, jak o prognóze hlasuje samotná Bankovní rada ČNB, protože ji nepřijímá automaticky, jsou s ní spojené diskuse, které dávají cenné informace.“
Na druhou stranu padělatelé peněz tvrdí. „ČNB naopak sleduje komerční prostředí a mluví s analytiky soukromých institucí. Podle ekonoma ČNB Michala Skořepy je prognóza jistý podklad, mantinel diskuse. „Řada věcí nám může uniknout. Neumíme někdy odhadnout sílu všech změn, které probíhají. Naše prognóza je komunikační nástroj, signalizujeme, co se může dít, kam chceme českou ekonomiku směrovat.““
To je, jako kdyby štěňátko honilo svůj ocásek. Škoda, že to není roztomilé štěňátko, ale dospělá „šelma“ ze Zjevení svatého Jana, které byla dána veškerá moc.
Jako perlu v tomto článku považuji část článku. „V poslední době jsme svědky posunu v pohledu ekonomů na lidi jako na ekonomické subjekty - již to nejsou plně racionální subjekty chovající se optimálně ekonomicky a chytře, ale mnohdy iracionální, chybující, nepozorné, anebo altruistické entity. „Musíme rozlišovat ekonomii jako takovou a její aplikaci v praxi. Základní model lakomého racionálního spotřebitele je snaha vydestilovat aspoň základní vzorec, který se dá u většiny z nás vystopovat většinu času a ten do modelu vložit.““
Po více jak století existence rakouské školy si dovolí dovolit chválit svou důvtipnost a jasnozřivost, že ty jejich „modely“ nefungují. Aby ne, nesmysly a utopie v praxi nefungují, tak jak bychom si ve svých poblouzněných snech rádi viděli.
Žádné komentáře:
Okomentovat