Jedna se o klam argumentum ad hominum a možná navíc klam argumentace působící na city. Kritika je spíše zaměřena proto osobě čí skupinám osob, nebo lépe jejich „nálepkám. Nejčastěji si odpůrce vymyslí vlastní konstrukt nepřítele a jako údajných myšlenek a záměrů, a toho vymyšleného satana, druhé já, promítne na nositele jiného názoru. Jako vždy v pozadí stojí fakt, že nemá takové argumenty, které by nenásilně přesvědčili protivníka v diskuzi a jejich relevantnosti. Chybí mu argumenty a tak jako křivák napadne druhého, nejdříve slovy a srážkami, pak klackem, bičem či jiným mučícím a popravčím nástrojem. To jen ale dokazuje, že sám není přesvědčen o vlastních názorech a jeho způsob boje ukazuje, že uznává sílu argumentů protivníka.
Dále Jaroslav Faltýnek prohlásil: „Právě proto má většina států v Evropě již dnes zavedeny systémy evidence tržeb a ostatní státy, které to zatím nemají, je intenzivně připravují.“ Zde použil klam argumentace založené na autoritě. Jiní to dělají a moderně. Řekla to významná autorita. Představuji si, jak si politici v Evropě snili o moderním přesvědčovacím nástroji, gilotině. Moderní nástroj, který přijala moderní, socialistická Francie. Jak bude probíhat další diskuze? Nevím, ale můžeme si dát za úkol hledat v ní další další druhy klamu.
- Klam argumentum ad ignorantima – „argument z neznalosti“. Prý je něco pravdivé, protože neexistuje důkaz pro opak.
- Petitio principii – věc je považované za věc předem prokázanou. Předpoklad je pravdivý, protože závěr je považován pravdivý.
- Klam spojování pravdivost části ztotožňuje s pravdivostí celku
- Klam ignoratio elenchi, „neznalost toho, co má být vyvráceno“. Diskutér něco dokazuje a na konci diskuze dokazuje něco jiného Statistické klamy. Ano Stalin prý řekl, že věří jen statistikám, které si sám zfalšoval. Dobře tento klam znal. Příkladem muže být nevhodné používání průměru v Talebově „extrémově“.
Žádné komentáře:
Okomentovat