Lidé říkají, že náročný vědecký výzkum by nebyl bez státu možný. To je ale hluboce zakořeněný omyl. Pro lidi je těžké vidět to, co kvůli narušování trhu není, zatímco, co financuje stát existuje.
Mě stačí pro vysvětlení část věty, která mi kdysi u Misese připadala nezvyklá a musel jsem nad ní přemýšlet. Tyto věty týkajících se třeba neúspěšných projektů čí násilného přerozdělování majetku končívají např. takto: "....prostředky pro uspokojení nejnaléhavějších z dosud neuspokojených potřeb spotřebitelů byly odčerpány". Tedy z dlouhodobého hlediska tam, kde jsou prostředky na uspokojení nejnaléhavější dosud neuspokojených pociťovaných potřeb spotřebitelů neustále někým odčerpávány do jiných oblastí výroby, nemůže být vyřešeno více vědeckých problémů, než tam, kde vládnou smluvní vztahy jako zákon mezi jednotlivci.
Jak se to bude v praxi realizovat není důležité, vždycky jednající lide najdou řešení i bez násilí, pokud mají šanci mít svobodu řešit problémy. Předpokládám, že hlavní slovo by měly kartely firem mající zájem o daný výzkum, ale zároveň samotné by na něj neměli úspory. Pravděpodobně by vznikly specializované firmy. Pro ekonomickou kalkulaci je nejlepší, když každý specializovaný druh služby má svůj vlastní trh.
Nesmíme zapomenout na to, že politické sily, které vyvolávají změny ve struktuře proti vůli spotřebitelů, vždy jednoho dne zeslábnou a vznikají další škody přechodovým stavem, kdy se struktury výroby přizpůsobuje poptávce a zničí se nebo opustí se to, co bylo "vyrobeno" ve prospěch politiků.
Dejme tomu, že by sto let nemohly vlády vyvolávat války, měnové reformy, zbrojit a plýtvat prostředky "zaopatřovací" politikou, protože by na to nesehnaly prostředky legálními loupežemi a úvěrovou expanzi by neničily požadovanou strukturu výroby a pod pohrůžkou násilí by nebránily směnám mezi lidmi. Co by asi dnes už bylo vyřešeno problémů a jaké další bychom řešili? Naše představivost na to nestačí.
Žádné komentáře:
Okomentovat