Kde se berou peníze na záchranu finančního systému?

Nějak nemohu ve zprávách zjistit, kde na tu záchranu chtějí v USA a jinde vzít peníze. Chápu, že na trhu se peníze dají získat třemi společenskými způsoby.

Za prvé, že se omezí držba něčeho jiného a prodá se. Tím se sníží cena prodávaného zboží a služeb a zvýší se "cena" - kupní síla - peněz. Co ale prodávají vlády a parlamenty?

A nebo druhý správný postup, pokud nemám vlastní úspory, je ten, že si peníze mohu půjčit peníze od člověka, který má úspory. Pokud takového spořivého člověka najdu nebo pokud bude pro mě přijatelný úrok úvěru, tak si půjčím. Za tržní úrok. To je ale obyčejná směna. Žádný zázrak.

Další, třetí společenská možnost je těžba zlata a stříbra či jiné komodity. Tento způsob ale mění peněžní vztah a působí podobně jako tisk peněz s tím rozdílem, že je to s většími náklady a že bohatství získá jiná skupina lidí. Tento případ uvažovat nebudeme. Určitě vlády snad mimo JAR netěží tolik zlata, aby jej rozdávali v podobě podpory ekonomik. Navíc by to pomohlo jen k tomu, že by snížili cenu těchto peněz. Zákon mezního užitku a zákon výnosů by jim nedovolil vytěžit víc než je třeba. A pokud by zlata a stříbra rychle přibývalo, lidé by začali hledat a požívat něco jiného jako peníze. Nějakou jinou komoditu, která je vzácná, lehce dělitelná a není snadné rychle zvětšit zásobu oné komodity. Od peněz se očekává, že jsou vzácné a množství se mění jen pomalu. To zákonné peníze nikdy nesplňují. Papíru je dost a zvětšení hodnoty sumy v paměťovém médiu je ještě snadnější.

Nezdá se, že by poslanci,vlády a centrální banky s měnovým fondem použily jeden z těchto společenských způsobů nebo jejich kombinaci. Všechny průvodní jevy naznačují, že používají dost podlé, nespolečenské způsoby. Jinými slovy děje se největší loupež v historii lidstva.
Ještě uvedu pár poznámek k těmto metodám "pomoci".

Co chce udělat např. německá vláda, která chce "investovat" 50 miliard EU? Odkud a jak vezme tyto peníze? Ze zkonfiskovaných úspor lidí? Pokud by zůstali původním vlastníkům, ti by nevěděli co s těmito úsporami? Nebo je vláda nechá vytisknout? Nebo jaké služby oceněné na trhu předtím vláda nabídla jako své vlastní úspory? Není to divné? Jakým zázrakem mohou vlády jako dlužníci nastartovat růst ekonomiky? Nevytvoří zase krizi tam kde vybrala 50 miliard nebo tam, kde vypustila padělané peníze? Jak spočte náklady svého rozhodnutí, když svým násilím ztrácí informaci o skutečných možnostech a přání účastníků trhu? A neptám se radši proč je třeba plánovat "růst". To ví jen diktátoři chovající svůj lid jak chovný dobytek.

Podrobněji si všimnu daných možností.

Jedna možnost řešení je, že si na to státy půjčují od lidí či jim to v podobě daní berou. Nedobrovolní "dárci" ale nemohou poptávat to, co by chtěli, poptávali by za ně příjemci daní a ke zvýšení spotřeby tolik milované vládou a jejich ekonomy by tedy stejně nedošlo. Jen by se přerozdělil majetek a nic nového by nevzniklo. Navíc přerozdělení ma také své náklady. Je to vlastně podobné jako půjčit si od loupežníka, který nakradl loupežnický poklad.
Následek tohoto způsobu je: Nedocházelo by k všeobecnému růstu cen skoro všeho zboží a kupní síla peněz by se měnila jen málo oběma směry. Rozdělilo by se bohatství jinak než když "množení peněz" provádí centrální banka a zchudnou jiné skupiny obyvatel. A přitom by to bylo "spravedlivé" stejně jako kdy na zem dopadne velká planeta.
Navíc vládní dluhopisy je něco podivného. Je to vlastně podíl na budoucím rabování ostatních lidí.

Další možnost, která mě napadá, je na trh pustit nějaké "peníze". To ale nic neudělá se stavem zboží na trhu a navíc to sníží kupní silu peněz. Dovedu si představit jen přerozdělení bohatství směrem k centrální bance a změnu struktury výroby směrem k chybným investicím. A samozřejmě všeobecný růst cen toho, co poptávají šťastní příjemci "levných" peněz. Tedy by docházelo k úplně opačnému důsledku než v prvním případě. Růst cen téměř všeho zboží a služeb a neustálý pokles kupní síly peněz. Tento stav trhu se mi zdá, že je už léta viditelný. Ničení úspor jednotlivců ze strany státu daněmi, cly a regulacemi trhu je centrálními bankami završeno snižováním kupní sily peněz a tím je otevřena cesta ke zkáze civilizace.

Nebylo by lepší, kdyby vlády napumpovaly rovnou do trhu maso, chléb, auta, traktory, stroje, vakcíny, tomografy atd.? Přeci o vlastní peníze nejde. To je jen nepřímý prostředek k získání všech těchto užitečných věciček. Zázrak tvoření z ničeho parlamentu ani vládě nějak nejde. Stejně tak nefunguje pouhé odhlasování hojnosti v parlamentu. Někdo "nám" dává jen nějaké divné "peníze", které by nakonec nikdo dobrovolně nechtěl, kdyby byla možnost je svobodné nepoužívat a vybrat si jiné.

A nebo jsem nějakou jinou možnost přehlédl? Napadá mě ještě zničit skoro všechno zboží a tím zvyšovat jeho cenu. Válka. Státy se beztak chovají tak, jakoby se připravovaly na války. Třeba cla jsou prvním nástrojem k válce. Přeci těžko budu zabíjet svého dodavatele masa z Dánska. Pokud ale clo znemožní, aby byl můj dodavatel dobrého a levného masa, hned jej mohu zabít z lehčím srdcem jako nepřítele, co mi bere práci a dotace z EU a pod. Clo je namířeno primárně na zahraniční partnery a plodí nenávist mezi "národy". Navíc clo poškozuje i vlastní lidí větší chudobou a ta opět plodí větší nesnášenlivost. Clo jen krátkodobě pomáhá některý lobistům a politikům žít na úkor druhých. A po odeznění této výhody přesto zůstane v celním sazebníku, jedna položka z mnohých, jako jed společnosti.
Proč stát tak vytrvale hájí cla, když je z ekonomie aspoň dvě stě let jasné jak škodí růstu bohatství? Pouze proto, že představitele státu se připravují na válku a chtějí jen svůj vlastní prospěch.
Navíc by lidé začali docela zmatkovat, kdyby jim klesala rychle a viditelně životní úroveň. Hned by volili nějakého diktátora. A opět by byla na řadě válka jako řešení problémů, které vytvořil stát a zároveň je svádí to na přílišnou svobodu lidí.

Děsí mě, že politici a hlavně naši poslanci vše připravuji na válku - pro ně nejlepší prostředek jak lidem vzít zbytek individuálních svobod. Neopustili praktiky starého merkantelismu (cla, zákonné monopoly a různé dotace) - plod absolutismu - a na pomoc si přibrali další pseudovědy jako makroekonomii nebo vědy úplně nevhodné pro popis společnosti lidí - matematiku a statistiku, psychologii atd. Stále používají a zdokonalují "technologii moci" k vykořisťování druhých lidí. Šiří konflikty a nenávist mezi lidmi a vytvářejí a pěstují problémy jako jsou finanční, chudoba, nacionalismus a náboženský fanatismus jako záminku k posílení moci nad druhými lidmi.
Závěr: začít rozumět svobodě jednotlivce ve společnosti a hájit vlastní svobodu. Nevzdávat se jako ovce vedené na porážku. Více zde.