Volby 2010

Pravidla volby jsou už volbou. Voliči nic nezmění a jen potvrdí legitimitu anarchie a zvůle diktátorů. Každého, koho zvolí, jim bude škodit - hlasovat pro daně, neužitečné výdaje, pro přerozdělování a manipulaci s našimi penězi. A ještě se přitom budou ohánět legitimitou a zákonností i při páchání nejhorších zločinů. Panu Hitlerovi ani Gottwaldovi nikdo nemohl vyčítat, že nebyli legitimní "vládci". Proto se s nimi nedalo a nedá nic dělat. Všichni kolem se báli o legitimitu vlastní moci, pokud by jí u druhého zpochybnili.
To, čemu se dnes říká demokracie, selhalo, je jen nástrojem mocných v defektní obci. K čemu tedy je, když neslouží k mírovému a harmonickému soužití lidí ve společnosti?
Platí, že čím více voličů na jednoho zvoleného, pak tím více si ten zvolený může dělat co chce. Každý přece chce něco jiného. Nesejdou se ani dva lidé, aby měli shodné názory na různé jevy ve společnosti. Poslanec tuto různost využije proto, aby si dělal co chce. Proto je snaha co nejvíce rozšířit počet voličů snižováním např. právem volit pro ženy, děti, vězně, vojáky a další státní zaměstnanci a pod. Kdysi volili jen ti, kteří prokazatelné něco ze svého obětovali pro blaho obce. Např. několik let stáli na stráži u hranic a pod. a nebo byli ochotni být zvoleni (nebo vylosováni) do jakékoliv funkce prospěšné obci.
Každý by měl především zastupovat pouze sám sebe a pokud někoho něčím pověří místo sebe, tak mu stačí obyčejná smlouva. A když mu zástupce bude ubližovat, lehce se ho tak zbaví. Ale zkuste se zbavit svého zvoleného zástupce a berňáka, celníka, policajta či vojáka, kterého na vás poslal a posílá. Čím více voličů je závislých finančně na výsledku voleb (statní zaměstnanci atd.), tím více jsou soukromníci utlačování. Dnes už jich je méně než polovina, nemohou proto volbami tento stav změnit.
Pomíjím to, že skupinové rozhodování o cizích prostředcích je neracionální. Nevím, proč věřit parlamentu i kdyby v něm byli mé nejlepší přátelé. Ať si každý rozhoduje sám o sobě a o svém majetku a přitom respektuje ostatní osoby.
Proto nevolím, nesouhlasím s legitimitou výsledku voleb.

Poznámka: Tento závěr je možné moc stručný a tedy nakonec nesrozumitelný. Co míním tvrzením, ze volby jsou nelegitimní? Odpovědět je dost obtížná.
1) Podle mě se ztratila reciprocita vztahu mezi mnou a zvolenými. Tedy že se budu podřizovat zákonům stejně jako poslanci a státní lidé a že poslanci se budou starat pouze o právní rámec soužití osob k jejich prospěchu a nebudou se zabývat konkrétními cíli jako je např. má převýchova v poslušného nesvéprávného otroka státu či pokyny pro pěstování slepic a řepky olejky s nelegitimním přerozdělováním majetku vykořisťovaných. Nebudou tedy poslanci ovlivňovat každodenní politiku schvalování rozpočtu a daní. Tím je dokonce narušen tak proklamovaný princip ústavy o oddělení moci zákonodárné, vládnoucí a soudcovské. Tento princip už je dávno jen politickou fikcí zdůvodňující úžasnost demokracie. Dokonce i soudci jsou existenčně závislí na schváleném rozpočtu. Schvalování rozpočtu korumpuje celou společnost. Voliče, poslance, vládu s úředníky i soudce. Zároveň jsou poslanci vydírání silnými nátlakovými skupinami jako jsou úředníci, odbory, velcí podnikatelé a různými hospodářskými a občanskými svazy, protože brzo budu další volby. Tím se taky zužuje pohled poslanců na budoucnost.

Poslanci dle mého nechrání právní rámec soužití osob žijící v prostoru zvaném náhodou Česká republika, ale prosazují své vlastní záměry a často své "obchody". Zmizela interakce svobodných lidí s poslanci. Komunikují pouze Ti, kteří dobývají rentu z rozpočtu.

Právo nebo alespoň pojetí práva jako interakce mezi svobodnými osobami a poslanci zmizelo. Převládá pojetí i u soudu, že poslanci vydávají zákony jako rozkazy (zvláště při regulaci ekonomiky, výchovy a "zábavy" lidí) a soudy to tak chápou a jsou jednostranně na straně vládnoucí třídy. Ani autorita i legitimita těchto zákonů není jistá, neboť je nejistá legitimita tohoto diktátorského modelu vládnutí. Zpochybnění práva visí ve vzduch, protože vykořisťovatelská třída nedbá vlastního právního rámce, který vnucuje svým poddaným

2) Protože je všeobecné volební právo, je mnoho volitelů na jednoho zvoleného a poslanec si potom může prosazovat své zájmy. Vždyť jeho volitelé se neshodnou ani na jedné otázce. Proto se takto rozšiřuje volební právo. např. v Rakousku nedávno na mladší lidi. Navíc dnes převládá mezi voliteli většina těch, kteří buď přímo žijí z rozpočtu (vládnoucí třída) nebo očekávají z tohoto rozpočtu úplatky slíbené ve volbách. Tedy volí většina těch, co mají zájem na tom ochudit zbytky vykořisťované třídy - soukromníků (vykořisťovaní). Proto by ve volbách neměli volit ti, co v posledním volebním období přijali něco ze státního rozpočtu - plat, odměnu či dotaci. Pokud jsou to všichni lidé, tak to vypovídá něco o našem "civilizačním a společenském úspěchu",

3) Proto si myslím, že můj hlas není započítán nemá cenu pro mě se tím zdržovat(a protože můj náklad na účast volby se vyčerpává tím, že nesu náklady na volby i za čisté příjemce zdrojů z rozpočtu). Navíc můj hlas bude použit v můj neprospěch a proti mně.

4) Zkusil jsem kontaktovat nadějné strany a ukázal svou představu programu. Nereagovali a dle jejich volebních programů jejich ideály budou udušeny každodenní politickou realitou a brzy zapomenou na své ideály. Navíc se mí zdá, že nerozumí svobodě a nejde jim o jediný poklad evropské a americké civilizace založené na řecké, římské a křesťanské a židovské tradici osobní odpovědnosti a tedy nutné svobody jednotlivce. Stále více přijímáme podobu východních despotických států.
Stejně tak nerozumí ekonomickému problému a tedy nemohou přispět k řešení problému narušované ekonomiky státními zásahy.

5)Proč sám nekandiduji? Tvrdím, že každá svobodná osoba zastupuje sama sebe a rozhoduje pouze o tom, co unese a za co je sama nést náklady svého rozhodnutí. Také jsem nerozpoznal žádnou podporu přátel. Také nechci uplácet své voliče a přitom na volební úplatky, tim bych použil státní lup a státní podvody s měnou.

6) Také musím zmínit problém racionality skupinového většinového rozhodování s komplikací, že se nerozhoduje o vlastních nákladech ale pouze o vlastních ziscích. Připomínám velký vliv vychytralých menšin. Tedy i domnělá vláda většin je vládou malých skupin lidí neodpovědných k životům a osudům osob stojících mimo.

7) Ani matematický génius Charles Dodgson (Lewis Carroll) nedokázal vypracovat takovou metodu, jež by umožňovala vyřešit názorové rozdíly hlasováním. I pravidla hlasování ovlivní výsledek. Toto dokazují neustále diskuze jak změnit pravidla volby a vyhrál ten nebo ten.

8)Je ještě jeden aspekt problému, který ukazuje na fikci voleb i společnosti ve které žijeme. Nikdo z nás nemá právo nerespektovat druhé, brát jim majetek i život. Pokud toto právo nemám, jakým zázrakem ho mohu přenést na někoho jiného? Když mé obklopí lupiči a řeknou, že se bude hlasovat o mém oloupení nic nezmění faktu, že lupiči jednají nezákonně a to ani tehdy, kdybych jednoho z nich zvolil sám. Při volbách není zohledněn Zákon, ale pouhá síla a moc jedné skupiny lidí proti druhé.

Volbu poslanců a jejich další činnost si představují takto:
a)Mohu volit kohokoliv i sebe s tím, že zajistím ze svého odměnu poslanci.
b)Ztratím právo volit v příštích volbách a mohu být souzen na základě žaloby postižených, pokud po volbách cokoliv přijmu jako úplatu či plat od vlády a parlamentu.
c)Pokud můj poslanec bude hlasovat o něčem nebo dokonce navrhovat, co bude vyžadovat mé prostředky či omezení svobody bez mého výslovného souhlasu, mohu ho přestat odměňovat za jeho službu.