Bezpečnost proti svobodě

Mnohé mediálně činně osoby tvrdí, že je třeba omezit svobodu kvůli bezpečnosti.

Je to velmi nebezpečný požadavek. Není možné Vám zde popisovat vše, co to znamená a všechny konsekvence. Mohu načrtnout jen body. Pokud je dále ve zkratce psáno o "omezování svobody", tak se tím míní toto: "stále větší nerespektování naší svobody, kterou nám nikdo nemůže ani dát a ani vzít".

1. O jaké svobodě se mluví? O té „socialistické“, která dialekticky zaměňuje svobodu s termínem „moci“? Nebo o té, jak byla chápána v původním slova smyslu. (Viz např. hesla v SOED) „volný od útočného donucení ostatními“? V původním smyslu vlastně chtějí omezit svobodu a vystavit se ještě většímu útlaku ze strany „ochránců. Jinými slovy někdo řekl (Benjamin Franklin) takto: „Ti, kteří by se vzdali základní svobody, aby získali trochu dočasné bezpečnosti, si nezaslouží ani svobodu, ani bezpečnost.“ („Those who would give up essential Liberty, to purchase a little temporary Safety, deserve neither Liberty nor Safety“.) A taky speciálně v souvislosti s demokracií prohlásil: „Demokracie je, když dva vlci a jedno jehně hlasují, co bude k večeři. Svoboda je, když dobře ozbrojené jehně odmítá hlasovat.“
2. Naší předci svou praxi ukázali, jak to dopadá. Posledních asi 130 let ukazuje (asi od dob Bismarcka a rozkvětu německých socialistů), že svoboda se neustále utahuje a nikdy nepovoluje do původního stavu . Každá generace se rodí do těžšího otroctví. A údajná bezpečnost se stále zmenšuje. Každá generace se nyní rodí do světa, kde jsou mnohé okovy brána jako samozřejmost. Např. občanský průkaz, který vznikl v protektorátním čase, kdy nás „ochraňovala“ velkoněmecká říše. Nejhorší války a genocidy v dějinách lidstva se udály v tomto období, kdy nás někdo stále více ochraňoval. Opět můžeme citovat Franklina: „Neexistuje dobrá válka nebo špatný mír.“ Omezení svobody se po zažehnání nebezpečí potichu navrací a moc vlády se v tichosti zvětšuje. K tomu napomáhají všichni „bázlivci“ a „ustrašenci“ ochotni zaprodat svou duši silám, o kterých mnoho neví. Chtějí démony svého srdce vymést ven. Ale své srdce nenaplnili zákonem svobody a na uprázdněné a krásně uklizené místo vlezou ještě horší démoni. Je nepodstatnou otázkou, zda to činí z naivity či za peníze. Klidně chtějí obětovat i to málo z toho, co nám zbývá, za falešný pocit bezpečí.
3. Jaká je podstata demokracie a proč není populární v krizových situacích často způsobených špatnou vládou? Parlamenty rozhodují o věcech, které jim nenáleží, jednají mimo svou jurisdikci. Nenáleží jim naše tělo a náš majetek. A sahají na nás pouze silou jako vlci hlasující o své večeři. Proto vlci (omlouvám se zvířatům, které označujeme vlky) svá jehňata, daňové otroky, chtějí za každou cenu odzbrojit. Chtěl to Lenin, Stalin, Mao C´Tung, Hitler i Obama a různi představitele EU včetně naší vlády. V parlamentech se proto údajní zástupci různých skupin jen hádají o naše těla a duše a v „krizi“, kdy se objeví nějaký problém, jsou neúčinní. A vítěz bere vše od poražených i v parlamentní demokracii. To je velká i ekonomická motivace pro vychytralé a bohaté menšiny. Zato diktátor se nikoho ptát nikoho nemusí a jedná. Má to ale háček. Musí ovládnout vše, naše těla, naši vůli a majetek. Musí mít pod sebou otroky. Všichni se ho musí bát a někteří, které potřebuje „povýší“, ale kdykoliv je odhodí, pokud je už potřebovat nebude. Nikdy nemůže vládnout pomocí síly, ale pomocí ideologie. Naše současné ideologie (neúcta k cizímu vlastnictví a svobodě) je kdykoliv připravena nás podrobit komukoliv, kdo jí umí využít. Nemluvím zatím o tom, že mnohé „problémy“ jsou důsledkem předchozího pošlapávání vlastnický práv.

Proto nezbývá nic jiného, než naplnit svá srdce láskou a úctou ke svobodě a spravedlnosti a nebrat do svých úst jméno svobody nadarmo její jméno a místo toho jí dobře porozumět a hledat jí.