Supové socialismu se snáší nad Západem a nepochopení velikonoc

Supové socialismu se snáší nad Západem a touží ohlodat poslední zbytky západního individualismu a respektu k soukromému vlastnictví vlastního těla. A co děláme v této situaci? Ještě více infantilně věříme v 

• socialismus, kdy jeden jednotlivec určuje, co je štěstím pro druhé násilnými prostředky a chce všem vnutit svou jistě omezenou soukromou škálu hodnot, 
• pseudofilosofickému „procesu emancipace“, o kterém vlastně nikdo neví co to je,
• boji proti „sociální nerovnosti“, a tedy evidentně násilná unifikace jedinečných božských děti.

Co dělá místo toho? 

• Navzájem si dále nalháváme a ideologicky ohlupujeme. Zmateně kopeme do základů Západu, ideálu etiky svobody.
• „Stříkli jsme si do trenek“ a v panice naším mrtvolným zápachem lákáme další supy, kteří „zlomí nalomenou třtinu“. 
•  Stále méně upřímně a poctivě hledáme zákonitosti společnosti, etiku svobody a spravedlnost.  Necháváme toto hledání neodpovědným diletantům, kteří svou odměnu násilně získávají vydíráním, žalařováním pomoci organizovaného zločinu vybírání daní a podvodné manipulaci s penězi vládou řízeným bankovnictvím.

Co bychom měli dělat?

• Činit pokání, tedy znovu obrátit své smýšlení k respektu svobody, kdy nikdo nemůže nutit nevinou osobu, která nemá závazky za škody způsobené jiným a pokusila se někoho zotročit způsoby jako svévolným poškozováním druhých, podvody, loupením, vražděním, vězněním, vydíráním atd.
• Litovat všeho zlého, co jsme dosud provedli, zkusit odškodnit ty, kterým jsme ublížili a usmířit se s nimi.
• Přijmout velikonoční zvěst o tom, že Bůh nás osvobodil a nikdo nás de jure nemůže zotročit, pouze de facto zločinným způsobem. 
• Hledat zákonitosti světa kolem nás a jeho spravedlnost i ve vztahu skupiny lidí a důvěřovat, že vše ostatní, např. mír a harmonie, nám bude přidáno.

Evropě hrozí záplava levným čínským zbožím. Brusel chystá ochranu.

Zajímavá politika tzv. sociálních sociálních státu proti chudobě se ukazuje ve strachu Bruselu. Je to další z mnohých důvodů, proč státy jako zločince nepodporovat. Představitelé států jsou nekonzistentní lháři, podvodníci a lupiči.

Stát si to asi představuje takto:

1. Omezit produkci a tím zvednout cenu.
2. Zároveň omezit možnost vydělávat peníze.
3. Podpořit sociální politiku a na ně uloupit prostředky od posledních zoufalců, kteří ještě něco vydělávají.

Tak si stát představuje pomoc "chudým". Není naše důvěra ve stát jistá forma slabomyslnosti? Stát ničí společnost, je to nestabilní "neekonomický" systém. Ekonomická politika je vždy anti ekonomická.

Ekonomika Spojených států čelí mnoha globálním hrozbám?

Spíše čelí hrozbě ze strany svého vlastního protiprávního měnového a bankovního systému. A tím ohrožuje celý svět lidí.

Stát ve své oblíbené, ale zatajované roli raubíře

Zadejte si do svého oblíbeného vyhledávače slova "pašerák" a "převaděčů" a ačkoliv se jedná o čerstvé zprávy, bude to připomínat pohádky o královstvích, kde vládli zlí a hloupí králové či padesátá léta v době "železné opony".

Zločinné organizace

Zločinecké organizace zvané státy všude selhávají i v tom, co údajně garantují. Pendrekem a paděláním peněz vyberou od lidí peníze údajně pro jejich blaho a štěstí. Ale když je problém, tak jim nic nefunguje a nejsou připraveni. Např. zdravotnictví v Brazílii v případě nemoci Zika, obrana práv v Evropě v případě hromadné imigrace a podobně. Navíc se ukáže, že i řízení státních socialistických ostrovů je v rozkladu nejen pro nemožnost ekonomické kalkulace mimo soukromé vlastnictví, ale i protože se diktátoři navzájem hádají. Tak k čemu takový stát? Společnost lidí neposiluje a naopak jí rozkládá. Proto to není společenská organizace ale jen hypertrofovaná zločinecká organizace.

Bible policajtů od Víta Ludvíka von Seckendorfa

Vít Ludvík von Seckendorf  (Veit Ludwig von Seckendorff), která zemřel v roce 1692, napsal v roce knihu „Teutscher Fürstenstat“ („Německá knížecí stát“). Byla vydána v roce 1656. V ní píše:
„Hlavním účelem toho všeho je prospěšné udržování policie a celé správy ve cti, síle a výsostném postavení …“
Prý musí řešit mnohé problematiky. Ty ale většinou způsobil stát policejním přístupem ke všemu. Např. zakazování prodeje drog, dozor dětí, zda chodí do škol a případné trestání jejich rodičů za neposlušnost apod. Hlavně dozírají na úspěšnost největšího loupežnictví - vybírání daní. Jinak by neměli na výplatu.
To bude tedy hodně „účinná léčba“.  To bude prostoru pro korupci. Bude prostě na světě báječně.  Bude fungovat podobně jako veřejná i tajná policie za protektorátu, která hledala u našich odbojářů i na volném trhu zakázané lampy do vysílaček.
Každý je omylný a co když se naše všemocná policie splete a označí zrovna Vás za švába společnosti?

Blíží se konec státu. A s ním zanikne i právo, říká právník Havlíček

Toto tvrdí právník Karel Havlíček, šéfredaktor časopisu Soudce a zakladatel projektu právnických diskuzí Pražský právnický podzim.

To je ale hloupost. Zanikne naše hloupé, nerozumné a  nespravedlivé právo, ale nikoliv právo jako takové. Právo bylo před státem a bude i po něm. Společnost lidí nemůže být bez práva a společnost lidí není totéž, jako predátorský stát v podobě, jaké ho známe nyní.